Vrh "D" - Piko Bret-Bett x Granada Květ Laryk

Deník

Narození 3 týdny 5 týdnů 7 týdnů

7 týdnů - 30.9.2007

Ahojky lidičky, konečně se panička dostala k tomu, aby o nás zase něco málo napsala. Říká, že má moc práce. Pořád si s námi hraje a snaží se nás udržet v čistotě a suchu, což některé deštivé dny není zrovna jednoduché. Také se stará, abychom měli plné žaludky, a že toho už sníme. Takže třeba celý den od rána do večera vařila maso a rýži a těstoviny a dávala to do krabiček, aby naše náhradní panička neměla tolik starostí, když se o nás stará, když je ta naše panička v práci. Konečně se udělalo taky hezky a panička nás zase vyfotila, ale sama už nás fotit nemůže, protože se jí všichni navěsíme na nohy a držíme se všeho včetně kalhot, bot i tkaniček. Už jsme pěkně divocí. Celé dny si hrajeme. Nejraději máme balónky, hadřík a provazy. Oblíbené jsou i dřevěné špalíčky a dostali jsme také moc dobré morkové kosti. K papání máme nejraději maso s rýží, ale chutnají nám i granulky a piškoty. Dostáváme také ryby.

Včera jsme strašně moc zlobili. Roztrhali jsme malý péřový polštářek a to vám byla bžunda. Všude lítalo peří a my jsme vypadali jak draci s andělskými křídly. Však ona o nás panička říká, že jsme malí andílci s ďábelskou duší. Peří bylo všude, to byste nevěřili, kolik je peří v takovém malém polštářku. Panička říká, že už abychom byli u svých nových páníků. Prý už strašně dovádíme. Dorinka s Danynkou přišly na to, jak se dostat z ohrádky a jsou z nich notorické útěkářky. Dorinka je vůbec strašně kontaktní a miluje lidi. Když je někde zavřená, třeba v ohrádce, tak se pěkně vzteká. Už se jí stavějí uši, někdy je komická, jak má jedno ucho nahoru. Dangara je takový rarach a smíšek. Je to pohodářka a strašná provokatérka. Každého vyprovokuje a pak rychle uteče a číhá někde v úkrytu. Dragonek si uvědomuje, že je jediným chlapem ve smečce a tak se podle toho chová. Vymýšlí pořád nějaké lumpárny a panička má za to, že ten polštářek vytáhnul on. Digara je největší dravec, pořád loví a chytá, co se kde hne. Nejraději má plandající nohavice. Je to taková zákeřňačka. Debora si zase uvědomuje svoji velikost. Dneska si hrdě nosila kost a všechni jsme jí pronásledovali a snažili se jí kost ukradnout. Ona se ale Debora moc nenechala.

Minulý týden jsme byli na očkování a byli jsme moc stateční a vychovaní. Už jsme i načipovaní a teď nás ve středu čeká tetování. Pak už budeme zcela připravení na odchod do svých nových domovů a moc se těšíme na své nové smečky, rodiny, páníky a kamarády. Už se moc těšíme, jak nás budou cvičit a hrát si s námi. Na očkování jsme jeli autem a moc se nám to líbilo. Vůbec nám nebylo špatně a asi budeme mít ježdění autem v oblibě.

Tak už se nám to blíží, za chvilku už budeme v nových smečkách, jsme z toho trochu nervózní, že už neuvidíme maminku a sourozence a naše velké psí kamarády, se kterými si hrajeme. Především s Virečkem. Na něj se všichni navěsíme a on si s námi tak pěkně hraje. To strejda Fron na nás furt hučí, no ale je pravda, že mu bereme jeho aportek a jeho kolečko ze šlachy a to se mu nelíbí. Všichni ho repektujeme, jen Debora je drzoun a vůbec si z něj nic nedělá a leze mu až do tlamy, a to on tam má takové velké zuby, ze kterých máme my ostatní velký strach a raději se klidíme z cesty. Debora ale ne. Takže se zatím mějte všichni moc hezky a za pár dnů se už uvidíme.

5 týdnů - 16.9.2007

Ahoj lidi. Tak už je nám 5 týdnů a teď teprve začala ta správná zábava. Jak se dá dostat z přístavby u kotce, kde je porodnice, jsme pochopili velmi rychle. A to si panička naivně myslela, že to nízké prkno a hadr přes průlez nás od průzkumů okolí alespoň trochu odradí a zbrzdí. Tak dnes už panička ví, že nejsme žádní pitomci a že tohle nebyl pro nás žádný oříšek. Už papáme, což tedy říkáme slušně, protože to se s papáním moc neslučuje, vše co nám přinesou. Nejvíce nám chutná maso s rýží. To se úplně dereme a jsme zlí, když nás chce panička odstrčit. Koušema na co přijdeme, nejraději paničku. Nejlepší je zakousnout se do "achilovky" nebo do palce, když nám nese panička ňamku. To ona vám začne tak legračně poskakovat a ječet a to se nám moc líbí. Naším nejlepším kouskem je, když se všichni navěsíme na paniččiny nohavice a ona nás pak při každém kroku táhne za sebou. To je legrace. Už chodíme na zahrádku, kde máme spoustu hraček. Taháme se o hadr, už nás zajímá míček, to je zábava honit tu kulatou potvoru a lovit jí. S oblibou se pereme mezi sebou. Také jsme se už seznámili s velkými psy a vůbec se jich nebojíme. Jen když se zrovna krmí nebo si hrajou s nějakou svou oblíbenou hračkou, panička tomu říká aport, tak to na nás ošklivě zavrčí a odeženou nás, ale jinak si s námi hrají a jsou ohleduplní a trpěliví.

Už za námi jezdí návštěvy, a to se nám moc líbí, okusujeme návštěvám tkaničky a boty a když to jde tak i kalhoty. Panička říká, že rosteme jak z vody, ale z vody to fakt není. To nás mamka stále zásobí dobrým mlíčkem a k tomu máme jako bonus masíčko s rýží, ryby, pacholíky, tvaroh a naše oblíbené piškotky. Takže aktivit máme spoustu a to pak padneme kdekoliv a usneme jak polena. Nejraději se poskládáme do chumlu a tvrdě usneme, to si pak s námi může dělat kdokoliv cokoliv. Panička této krátké chvilky využívá k tomu, aby nám poklidila a případně nás zvážila a vyfotila. Do kyblíku na váze už se moc nevejdeme, tak bude muset panička najít nějaký větší, protože v tomhle už jsme namáčklí jak sardinky. Vždyť už jsme zdesetinásobili svou porodní váhu a to je nám teprve 5 týdnů. V týdnu jak pršelo, to se nám moc nelíbilo, ale jsme ještě hlupáčci a tak jsme se neschovali a zmokli jsme a panička nás pak musela všechny sušit. Máme paničku moc rádi, už za ní běháme, když nás zavolá, a strašně rádi jsme, když nás hladí a hraje si s námi. Především nás baví ji kousat. To je žůžo. Nejraději má paničku asi Dorinku, ta je úplně hotová, když si jí panička vezme do náruče a mrská ocáskem jako blázen a paničku olizuje. Nad věcí je Debora a taky Digara. Uvědomují si svou velikost. Dragon, ten začal všechny ségry pěkně kousat a pere se s nimi. Dangara je sebevědomá a taková individualistka. Když někdo chybí, tak je to většinou Dangara, dělá si vše po svém. Nejžravější je teď Dragonek, ten se od masa ani nehne a žere a žere a utlačuje nás ostatní. Snad by raději prasknul, než by od masa odešel. Takže legrace si užíváme spousty a máme se moc dobře. Panička si s námi teď těch 14 dnů pěkně užije a my se postaráme o to, aby na nás určitě dlouho nezapomněla. Vaše štěňátka Dangara, Debora, Digara, Dorina a Dragon.

3 týdny - 2.9.2007

Tak jsem se po delší odmlce dostala k tomu, abych zase něco napsala. Konečně jsem se vrátila ze služební cesty z Moravy, a tak po první tři týdny života štěňátek z vrhu D, kterým říkáme Draci, jsem toho moc nenapsala. Ale ono se ani nic moc zvláštního nedělo. Miminka zatím jen spala, papala a zase spala. Po mlíčku od mamky nám krásně přibírala a vše bylo v pohodě. V průběhu druhého týdne se jim otevřela očka a začali se pomalinku stavět na nožičky. To "správné" štěněčí období nám začalo až tak o víkendu, kdy byly štěňátkům tři týdny. A tak tady jsou nějaké informace.

Nazdar lidi. Moc se nám zatím na světě líbí. Mamka se o nás pěkně stará, ale jak může, tak už od nás zdrhá, protože ji furt taháme za cecíky a už jí taky koušeme. Alespoň jí nedrápeme, protože panička nám na předních nohách zastřihuje drápky. Také nás panička odčervila a už nám dala na krk krásné barevné šňůrky. Největší je Debora, ale ona se už jako Moby Dick narodila, takže nám teď dává co proto a dokazuje nám jakou má sílu a jak je velká. Už se pomalu začínáme projevovat a jak nám narostly zuby, tak jsme se začali i kousat a tahat za kůži. Debora je silná, ale bere to s nadhledem, ví, že nás každého kdykoliv převálcuje. Nejdravější je asi Digara, pořád nás od někud napadá a kouše. Nejklidnější je Dragon, no jo, je to jediný kluk, tak se snaží s námi nepřijít do křížku. Nejraději spí a papá. Dorinka je zase hodně kontaktní, pořád chodí za paničkou a když tam není nikdo z lidí, tak se tulí k dalším štěňátkům. Když je panička na blízku a ona o ní ví, tak strašně naříká, když se k ní nemůže dostat. Dangara je taková uličnice, vymýšlí blbiny, tahá podložku po porodnici, vylévá nám misku s papáním a tak. Dnes nás čeká druhé odčervení. Panička nám slíbila, že to bude ještě pastou, ale příště už prý dostaneme prášek. Také jsme zapomněli říct, že už jsme okusili mlíčko z mističky a moc nám to chutnalo. Sice jsme se v něm někteří stihli i vykoupat a mléko jsme měli až za ušima a někteří se v něm pomalu topili, ale bylo to moc ňam. Mamka vždycky čeká jestli na ní něco zbyde, také jí moc chutná, ale většinou toho moc nenecháme.

Tak to je pro dnešek vše a koukejte se na nás přijet podívat, my máme moc rádi návštěvy, tak ať máme někoho nového na okusování. Ahoj štěňátka a panička Míša.

Narození - 12.8.2007

Tak máme na světě další vrh štěňátek, tentokrát to je vrh D - takže jim říkáme Draci. Dali jsme jim jména Dragon, Dangara, Debora, Digara, Dorina. Jinak mají následující označení Dragon - modrý, Dangara - červené, Debora - žluté, Digara - fialová, Dorina - zelená. Dragon, Dangara a Dorina jsou tmavě vlkošedí a Debora a Digara jsou celočerné. První se narodila ještě doma červená Dangara, pak ale porod nepokračoval tak, jak měl a jeli jsme ráno raději na veterinární kliniku, kde se nám narodila žlutá Debora, která byla hodně veliká, měla o 150 g více než ostatní fenky. Následoval pejsek a hned za ním Digara. První tři štěňátka se na veterině narodila během jedné hodiny. Pak měla Grada nárok na pauzu a další fenka přišla na svět za 2 a půl hodiny, to byla zelená Dorina. Za další tři hodiny s trochou pomoci porodila Grada ještě jedno štěně. Byl to celočerný pejsek, jmenoval by se Devon, ale bohužel se nám nepodařilo přivést ho k životu. Prostě příroda nám zase jednou ukázala, že to bude podle ní a že nejsme všemocní. Ještě jsme udělali ultrazvuk a pro jistotu i rentgen. Vše bylo v pořádku a tak jsme jeli domů. Štěňátka se mají k světu a krásně přibírají.

  Michaela Knížová Jiří Novák   © 2014